Reklama
 
Blog | František Pašingr

Nesmrtelnost

Nechtěl bych být nesmrtelný. Nemyslím tím literární nesmrtelnost, ale skutečnou fyzickou.

Můj otec byl excelentní řemeslník.V padesátých letech mi třeba vyrobil hračku robota, který se pohyboval a blikal. Když se v Tuzexu objevily mixery, byl si ho prohlédnout a vyrobil ho. Jediné co koupil byla skleněná nádoba. Ač neměl žádné elektrotechnické vzdělání, černobílé TV si opravoval sám. Automatickou pračku, která mi sloužila 18 let a utrpěla mnohé moje amatérské zásahy, rozebral na jednotlivé součástky. Když to viděl profesionální opravář praček, tak prohlásil, že to nikdy nedá dohromady. Otec vyrobil poškozené díly a pračka mu sloužila ještě dalších 10 let. Když odešel v 60 letech do důchodu, tak ho bývalý zaměstnavatel zval na brigády, protože dokázal opravit i stroje, které v životě neviděl.

Když jsem mu však v jeho 70 letech koupil první mobil, tak se naučil zmáčknout zelené a červené tlačítko. SMS již šly mimo něj. PC úplně odmítl.

Jsem na tom podobně. Pro svůj první „počítač“ jsem si programoval ovladače periferií. Svému prvnímu PC jsem dával příkazy v angličtině a on mi odpovídal německy.

Reklama

V současné době, jak stařecká demence u mne postupuje, jsem ochoten akceptovat pouze programy, které se samy nainstalují několika kliknutími a potom mi česky vysvětlí co mám dělat.

Nedávno jsem chtěl přejít na Linux, ale připadal jsem si jako před 20 lety, kdy PC běžel v DOSu. Nakonec jsem to vzdal a nebyla to chyba Linuxu, nýbrž moje nepružnost. Nechal jsem si jen Open Office a GIMP.

Než jsem v HTML zvládl pár základních tagů, tak přišlo PHP. Dopadlo to stejně jako s Linuxem. Zkusil jsem si to, udělal si pár stránek a vrátil se k HTML.

Mobily jsem si zpočátku kupoval ty nejlepší, aby hodně uměly. Nyní mám levný důchodecký a další funkce mi nechybí.

Chci tím dokumentovat, že jak stárnu, ztrácím pružnost a ochotu se učit nové věci.

Kdo se přestane učit nové věci, ztratí kontakt se současností a je vlastně mrtvý i kdyby byl fyzicky nesmrtelný.

Obávám se, že za pár let nebudu rozumět vnoučatům, když se budou bavit o PC, ačkoliv PC je můj pracovní nástroj. Nedovedu si představit jak se svět změní za dalších 20 – 30 let a jestli mu budu rozumět.

Představa nesmrtelnosti je v tomto kontextu spíše strašidelná. Někde jsem četl pěkný výrok: „Lidský věk se prodlužuje, bohužel roky přibývají až na konci.“

Nesmrtelnost nechci, snad jedině v kombinaci s věčným mládím.